Právo pro freelancery: Část 4. – Autorská práva

Tento díl je určený všem kreativním profesím. Autorská práva by měli znát nejen grafici a copywriteři, ale i programátoři a UX designéři. Článek vznikl ve spolupráci s Terezou Peckovou z advokátní kanceláře Legitas.

Jak jsme psali v prvním dílu seriálu, dílo nemusí být jen umělecké. Autorským dílem může být také článek na blog, návrh loga, překlad knížky, design webových stránek, wireframy nebo počítačový program.

K čemu slouží autorská práva

Autorský zákon chrání dílo před zneužitím. Jinak řečeno, zákon dává vašemu klientovi určitou jistotu, že dílo, které pro něj jako dodavatel vytvoříte, bude původní a on nedostane ukradenou a přebarvenou verzi cizího nápadu.

Pokud dílo vytváří zaměstnanec, práva k jeho užívání patří automaticky zaměstnavateli. Když tvoříte pro své klienty, situace je jiná. V českém právním řádu je dílo vaším duševním vlastnictvím a nemůžete ho jako takové nikomu prodat. Můžete ale poskytnout licenci k užívání vašeho díla, kterou ošetří licenční smlouva.

TIP: O tom, jak sestavit smlouvu o dílo, licencích a dalších právních ujednáních píšeme ve speciálním článku.

Co jsou to licence

Licence může být neomezená nebo přesně definovaná. V případě výhradní licence se jako autor(ka) zavazujete, že licenci neposkytnete nikomu jinému než konkrétnímu nabyvateli práv k užívání vašeho díla. Také můžete specifikovat období, na jaké práva poskytujete, nebo území, na kterém může nabyvatel vaše dílo užívat.

Příklad: Vezměte si třeba třeba slogan. Pokud jej zamýšlí užívat nadnárodní korporace po celém světě, je logické, že finanční prospěch, který jí z vašeho úderného sloganu poplyne, bude násobně větší než při jeho užívání pouze v České republice. Od toho by se přímo úměrně měla odvíjet i cena licence.

Jaká práva máte jako autor(ka) díla

Majetková práva

Majetková práva k dílu spočívají ve výlučném právu na rozhodování o jeho užívání. To znamená že jiné osoby než vy coby autor mohou vaše dílo užít jen s vaším svolením. Tato autorská práva trvají po celou dobu vašeho života a ještě sedmdesát let potom, co sejdete ze světa.

Do práva na užití díla patří:

• právo na rozmnožování díla (třeba vytištění plakátu, který jste navrhli a máte ho ve svém portfoliu online)
• právo na rozšiřování díla či jeho rozmnoženiny (například šíření vašeho e-booku po internetu)
• právo na půjčování díla či jeho rozmnoženiny
• právo na sdělování díla veřejnosti (vysílání v rozhlase nebo v televizi)

Osobnostní práva

Ta souvisejí s osobností autora a jsou tedy nepřevoditelná a trvají až do smrti autora, kdy zanikají. Po autorově smrti je však nadále chráněno autorství samo, a to tak, že si nikdo nesmí přivlastnit autorství cizího díla (vždy musí být uveden skutečný autor, je-li znám) a nikdo nesmí dílo užívat způsobem, který snižuje jeho hodnotu.

Mezi osobnostní práva autora patří:

• právo rozhodnout o zveřejnění díla (V časopise nesmějí přetisknout váš článek bez vašeho souhlasu.)
• právo osobovat si autorství (Máte právo být uveden(a) jako autor(ka) fotografie nebo překladu.)
• právo na nedotknutelnost díla, které znamená, že vaše dílo nesmí nikdo předělávat ani jej užívat způsobem snižujícím jeho hodnotu (Klient například nesmí používat na obalech nového produktu logo, které jste pro něj vytvořili, v úplně jiné barevnosti.)

Autorská práva v praxi

Logo a jeho ochrana

Podle českého právního řádu může být logo autorské dílo. Práva k autorskému dílu patří vám coby autorovi – fyzické osobě, která dílo vytvořila (s.r.o. nebude autorem nikdy).

Když si vytvořím vlastní logo

Pokud si navrhnete logo s použitím vlastní invence, nemusíte se obávat o autorství. Jediná potíž by mohla nastat, kdybyste se příliš inspirovali u jiného, už existujícího loga.

TIP: Jestli jste totiž při tvorbě loga použili práci někoho jiného, doporučujeme si dodatečně získat jeho souhlas s úpravou a použitím. V opačném případě vám hrozí spory z titulu autorského práva nebo nekalé soutěže. Nebo známkové spory.

Když vytvoří logo zaměstnanec

Zaměstnanci, který logo vytvořil při plnění svých úkolů vyplývajících z pracovní nebo obdobné smlouvy, patří coby autorovi osobnostní práva. Ta zahrnují právo na užívání díla způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. Jeho zaměstnavatel je ze zákona vykonavatelem majetkových autorských práv a má právo logo užít a právo nechat logo užít. Rozhoduje tedy o tom, jak se bude s logem nakládat.

Když navrhnete logo pro klienta

Pokud navrhnete logo jako freelancer, toto dílo je vaším duševním vlastnictvím. Můžete si nárokovat majetková i osobnostní práva související s dílem a svému klientovi poskytnete k jeho užívání licenci.

Dodávku díla doporučujeme ošetřit následovně:

Pro fázi přípravy uzavřít s klientem smlouvu o dílo a licenční smlouvu (v té si lze dohodnout podmínky tvorby loga a výhradní licenci k jeho použití, včetně souhlasu s jeho pozdějšími úpravami, začleněním do jiného díla a neomezenou registrací ochranné známky).

Pro hotové logo sepsat licenční smlouvu (ta bude opravňovat ke všem možným způsobům užití loga a souhlas s úpravami loga, jeho začleněním do jiného díla a souhlas s neomezenou registrací loga jako ochranné známky).

Dobré vědět: Pokud nejsou licenční práva k vašemu dílu specifikovaná, můžete dílo vytvořené pro klienta využívat i vy sami. A to s odvoláním na režim takzvané domněnky licence, podle které platí, že autor díla na objednávku poskytl licenci v rozsahu vyplývajícím z účelu smlouvy. V rámci tohoto režimu můžete jako autor poskytnout licenci i někomu dalšímu, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy klienta.

Nekalá soutěž

S autorskými právy souvisí i méně pozitivní záležitosti než tvůrčí činnost. A totiž neférové praktiky, které zneužívají cizí díla, nebo parazitování na cizí reputaci.

Nekalá soutěž se projevuje následovně. Váš konkurent se snaží zmást spotřebitele tím, že:

• klamavě označuje zboží nebo služby (Znáte to, kupujete si máslo, ale při bližším zkoumání zjistíte, že je to jakási směs rostlinných tuků s 30 % tuku mléčného.)
• vyvolává nebezpečí záměny (To je takové to „čím víc pruhů, tím víc adidas“.)
• propaguje svou značku klamavou reklamou (Ti, kdo vyzkoušeli zaručené přípravky proti padání vlasů nebo na zvětšení poprsí, vědí, o čem je řeč.)

Dalším případem je situace, kdy vás konkurence poškozuje parazitováním na vaší dobré pověsti. Jinak řečeno, zneužívá pověsti vaší značky, výrobku nebo služby, což „parazitovi“ přináší prospěch, kterého by jinak nedosáhl. Na rozdíl od jiných případů není u parazitování na pověsti třeba, aby došlo ke klamání zákazníků.

Příklad: Vytunili jste si web, máte pocit jedinečnosti a dobře odvedené práce. Vaše radost ale netrvá dlouho, protože web konkurence začal hýřit nápadně stejnými barvami, tonalita použitého jazyka je podobná a k tomu se nosné grafické prvky objevily nejen na webu, ale třeba i na polepech auta konkurence.

Nebo hůř. Vaše konkurence si připravila tabulku srovnání služeb, které poskytuje ve srovnání s vaším servisem. Bodování jako na táboře, akorát vy nejste za šampiona.

Jak se bránit

V obou případech doporučujeme konkurenci písemně oslovit s tím, aby s takovým jednáním přestali. Pokud to nepomůže, nebojte se oslovit svého advokáta a společně zhodnotit, jakou míru porušení autorských práv, práv z ochranné známky, případně jaké prvky nekalé soutěže v daném případě spatřujete. Obvykle můžete požadovat, aby vaše protistrana s uvedeným jednáním skoncovala, dále náhradu škody a přiměřené zadostiučinění.

Jak funguje ochranná známka

Nejlepší prevencí sporů o původnost vašeho loga, sloganu nebo dalších poznávacích znamení vaší značky je zaregistrovat si je jako ochrannou známku. Jinak je obrana před napodobením obtížná. Musíte totiž prokazovat, že dané označení skutečně používáte a že jste dostatečně známí na trhu.

Máte-li ochrannou známku, stačí vám v případném sporu prokázat, že jste jejím vlastníkem a že vaše konkurence používá podobné označení pro výrobky a služby podobné těm vašim. Nemusíte dokazovat, že své logo nebo slogan opravdu používáte, jste zavedení na trhu, ani způsob, jakým vám neférový konkurent přivodil újmu.

Doporučené čtení: Všechno podstatné o ochranné známce, včetně postupu, jak si ji zaregistrovat, najdete v našem rozhovoru Ochrana značky prakticky.

Pokud někdo zneužije vaši ochrannou známku, máte právo domáhat se, aby od takového jednání upustil, pokud vás při tom poškodil nebo vám způsobil pokles zisku. Také máte nárok požadovat náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.

Autorská práva a tvorba softwaru

Počítačové programy patří mezi nákladná díla. Ne u všech platí, že jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, přesto jsou až na výjimky považované za autorské dílo, na které se vztahují majetková a osobnostní práva, která jsme vysvětlili výše.

Kdy je software chráněný autorským zákonem

Pokud je počítačový program dílo vyjádřené v objektivně vnímatelné podobě, které je zároveň jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Jinak řečeno, zdrojový kód si můžeme představit jako „text“, který procesor počítače přečte a přeloží do podoby zbrusu nové webové nebo mobilní aplikace.

Druhým případem je situace, kdy počítačový program sice nenaplňuje požadavek jedinečnosti, ale naplňuje „pouze“ požadavek původnosti v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Jedná se o situaci, kdy dva vývojáři napíší zdrojový kód. Oba kódy si jsou tak podobné, že „jedinečnost“ můžeme vyloučit. Přesto se jedná o originální práci každého z nich.

Počítačové programy, na které se ochrana nevztahuje

Prostě řečeno, je to takový počítačový program*, který nesplňuje požadavek jedinečnosti ani původnosti. V praxi se jedná o počítačové programy, které jsou vytvořené například automaticky, pomocí jiného programu, nebo zcela rutinně s dopředu předurčenými postupy či účelem. To samozřejmě nevylučuje ochranu takových počítačových programů na základě jiných práv duševního vlastnictví, jako je například know-how nebo obchodní tajemství.

Praktický příklad: Autorská práva nemohou chránit pouhá pravidla či algoritmy, pouze jejich výsledné vyjádření v rámci celku. Musí zde být patrná určitá vnitřní posloupnost a struktura, vytvářející obsah, který není jen směsicí nepropojených myšlenek. Je tedy také možné, aby jiná osoba užila algoritmu ve svém programu a dosáhla tak celku, který je také chráněný autorským právem jako původní dílo.

* Poznámka:  Pro zjednodušení používáme software a počítačový program jako synonyma, i když soudy v těchto pojmech vidí teoretický rozdíl.

Spoluautorství softwaru

Časté jsou případy, kdy se na tvorbě počítačového programu podílí několik osob a tehdy se jedná o spoluautorství. Znamená to, že autorství k počítačovému programu a ochrana s ním související vzniká vůči každému ze spoluautorů, společně a nerozdílně, přičemž nezáleží na posloupnosti spolupráce.

Nerozhoduje tu fakt, jestli bylo cílem spolupracovat na jednom programu od samého počátku. Postavení spoluautora bude mít i osoba, která nepracovala na programu od začátku s původním autorem, ale například software následně upravila (ale jen pokud úprava proběhla před dokončením díla).

Pozor: Za spoluautora se nepovažuje ten, kdo přispěl jen svým podnětem. Dílo je pouze výsledkem společného tvůrčího úsilí všech spoluautorů, přičemž individuální příspěvek každého z nich není dílem sám o sobě a individuální části jsou bez ostatních nepoužitelné.

Foto: Rawpixel