NÁVRAT NA DOMENA.CZ
Ne všechny fotky zdarma jsou legálně k mání. Pokud je použijete pro svůj web nebo newsletter, může se ozvat jejich pravý majitel… Sepsali jsme, na co si dát pozor u fotek z fotobank i při fotografování na veřejnosti. Právnické know-how nám poskytla Tereza Pecková z advokátní kanceláře Legitas.
Nejdřív si vysvětlíme pojmy, které jsou důležité pro legální používání fotek. Pokud někdo vytvoří dílo, v tomto případě fotografii, nemůže vám ho prodat. Dílo, například fotografie, je duševním vlastnictvím autora a ten vám může vám poskytnout pouze licenci k jeho užívání. Licence může být zpoplatněná, nebo může být poskytnutá zdarma.
Co je to Creative Commons
Creative Commons je americká nezisková organizace, založená v roce 2001. Cílem Creative Commons je, aby autoři mohli svá díla poskytnout volným způsobem a také aby ti, kteří díla přebírají, mohli snadno zjistit, jak s daným dílem mohou či nemohou nakládat. Bývá také označována jako volná licence, která má hlavní výhodu v tom, že je opravdu jednoduchá.
Licence Creative Commons má 4 základní parametry, označované zkratkami BY, NC, ND a SA. Pokud je autorské dílo označeno zkratkou BY znamená to, že pro jeho užití je nutné vždy uvést u díla jeho autora. NC znamená, že si autor nepřeje, aby dílo bylo použito pro komerční účely. ND, že dílo je nutné nechat v původní podobě (tedy ho nijak neupravovat) a SA znamená, že pokud dílo upravíte, musíte svůj výsledek poskytnout dál v původní licenci.
Co znamená, když je fotka “royalty free”
Pokud je fotografie označená jako “royalty free”, neznamená to, že je free a tedy zadarmo. Jedná se o licenci bez omezení doby a počtu užití. Zaplatíte za ni pouze jednorázově a s tímto jednorázovým poplatkem jsou vám poskytnuta určitá přednastavená práva, což vám umožní používat fotografie časově neomezeně a v tolika vzorech, kolika chcete.
Kde a jak hledat fotky k volnému použití
Vyhledání fotky na Googlu je pro spoustu lidí první možnost, která je napadne. Vygooglit fotku s konkrétním námětem je snadné. Ale pozor! Google vám (ve většině případů) své obrázky ukáže, ale rozhodně nepovoluje fotky nadále reprodukovat a používat. Každá fotografie má totiž svého majitele a jen někteří z nich svolili, aby se jejich dílo mohlo volně šířit a používat.
TIP: Fotky na Googlu, které si chcete stáhnout a použít pro své účely, vyhledávejte pomocí rozšířeného vyhledávání. V Nastavení zvolte „Rozšířené vyhledávání“ a potom si vyberte filtr licence. Varianta „Lze volně užívat, sdílet či upravovat, i komerčně“ vám dává značnou (i když ne 100%) jistotu, že vybraná fotografie je
legálně použitelná.
Fotobanky zdarma?
Další oblíbený zdroj kvalitních fotografií představují databáze fotobank. Fotobanky poskytují licence k fotografiím, které jsou buď zdarma, nebo zpoplatněné. Licence vám dává oprávnění používat danou fotografii (nebo grafiku) definovaným způsobem.
Doporučené čtení: Autorský zákon a licence na užívání díla srozumitelně vysvětlujeme v článku Autorská práva.
Nenechte se zmást tím, že některé fotky ve fotobankách jsou zdarma. I tak se na ně vztahují autorská práva, pouze licence je bezplatná. Použití těchto fotek je tedy legální. Nevýhodou těchto snímků je, že je používá spousta lidí a když si takovou fotografii dáte na titulní stránku svého webu, nebudete moc originální.
Co je nekomerční použití fotek?
Podle § 30 autorského zákona můžete použít fotografii bez souhlasu autora jen pro osobní potřebu, jejímž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. A to v případě webů firem nebo živnostníků samozřejmě neplatí.
Jak správně ošetřit autorská práva
Nespoléhejte na to, že nelegálně použité fotky na vaší facebookové stránce si nikdo nevšimne. Konkrétní fotografie se dá na webu snadno vyhledat. Klidně si to sami vyzkoušejte. Na stránce Google Images klikněte na ikonku fotoaparátu a přetáhněte nebo vyberte fotografii, kterou chcete vyhledat. Ve výsledcích vyhledávání uvidíte všechny stránky, kde je obrázek použitý.
TIP: Funkce vyhledávání obrázků se hodí, když si chcete zjistit, kdo a kde používá nějakou vaši fotku.
Pokud použijete volně dostupnou fotografii nalezenou na Googlu nebo ve fotobance, musíte uvést zdroj, ze kterého pochází. Pro Google i fotobanky je licenční podmínka zdrojování prakticky stejná. Označení fotografie se zdrojem by ideálně mělo vypadat takhle:
Fotografie název snímku od jméno autora licencovaná pod CC BY 2.0
V případě, že za licenci k použití fotografie zaplatíte (a částka většinou není nijak závratná), můžete s touto fotografií nakládat v rozsahu licence, která vám byla za poplatek udělena. Pokud byste fotografii chtěli využít ke komerčním účelům, zkontrolujte si, že jste zakoupili snímky pro komerční použití na základě rozšířené licenční smlouvy.
Skutečnost uhrazení poplatku samo o sobě neznamená bezbřehou možnost nakládat s fotkou dle libosti. Vždy si ověřte, zda v licenčním ujednání nejsou nějaká omezení – územní, omezení úprav nebo časové omezení použití snímku.
Řada fotobank se navíc alibisticky zříká odpovědnosti za situaci, kdy použitím fotografie zasáhnete do práv třetích osob. Tedy v případě, kdy se fotograf nevypořádal s tím, koho nebo co fotil (na fotce jsou lidé, kteří s focením nedali souhlas).
Když v článku na blogu nebo v newsletteru použijete fotku, kterou jste sami pořídili, jste podle zákona jejím autorem a vztahuje se na vás ochrana před neoprávněným zásahem. To znamená že tuto fotografii nesmí nikdo jiný bez vašeho souhlasu použít.
Dobré vědět: Když někdo jiný použije vaši fotografii (třeba portrétní), kterou jste mu poskytli jako ilustrační, například pro rozhovor, potom by měl uvést zdroj. Taková fotografie bude zpravidla pořízena fotografem (autorem), ale licencována ve váš prospěch.
Co spadá do povolených úprav fotek
Některé fotobanky, například pexels.com nabízejí všechny fotky zdarma, se svolením k úpravám i komerčnímu použití. Jinde jsou licence specifikované podrobněji, například na visualhunt.com.
Mezi úpravy patří retušování, ořezání nebo zmenšování fotografie. Pokud potřebujete do fotografie nějak zasahovat (například přizpůsobit její formát rozměrům úvodní fotky na facebookovou stránku, ohlídejte si, aby u zvolené fotografie bylo výslovně uvedeno Povoleno opětovné použití s úpravami.
Na co si dát pozor, když fotíte
Svoboda panoramatu
V České republice je povoleno pořizovat fotografie a videozáznamy nebo malířská zobrazení budov a v některých případech také sochařských a dalších uměleckých děl, které jsou trvale umístěná ve veřejném prostoru. Pořízené fotky, videa i malby můžete volně šířit a neporušujete přitom autorské právo.
Pozor: Svoboda panoramatu neplatí ve všech zemích Evropské unie. V Itálii, Francii a Belgii nesmíte pořízené fotografie, videozáznamy a další zobrazení použit pro komerční účely bez dalšího povolení.
Příklad z Francie: Eiffelovu věž smíte za denního světla fotografovat, použít pro reklamní účely nebo prodávat její malé repliky. A to díky tomu, že v roce 1993 uběhlo sedmdesát let od smrti Gustava Eiffela a tím zanikla i jeho autorská práva k věži. Ale osvětlení bylo na Eiffelovu věž umístěno až v roce 1985 a protože je považované za umělecké dílo, je chráněné autorským zákonem. Jakékoli zobrazení osvětlené Eiffelovky je tedy nelegální napodobeninou autorského díla.
Fotografování lidí a ochrana soukromí
Když fotíte cizí lidi na veřejných prostranstvích, může se stát, že fotografovaný projeví s vaším počínáním nesouhlas a bude se dožadovat smazání fotky, případně omluvy. A má na to ze zákona nárok.
Ochranu podoby a soukromí člověka upravuje občanský zákoník (89/2012 Sb.) a ten v § 84 říká, že zachytit podobu člověka tak, aby podle ní byl identifikovatelný, je možné jen s jeho svolením. Takové svolení je možné odvolat.
Ovšem zákon stanovuje i výjimky důležité právě pro fotografy, kdy souhlas fotografované osoby není zapotřebí. Jedná se o pořízení a využití fotografie:
- pro umělecké účely,
- pro účely zpravodajství
- pro úřední účely (úředním účelem bude například vyfocení do pasového průkazu)
- pro veřejné zájmy (například natočení nebo vyfocení kolegy, který mě šikanuje)
- pro vědecké účely
Všechny výjimky však musí být přiměřené situaci a nezasahovat do soukromí dané osoby nepřípustnou měrou.
Praktický příklad: Fotografujete street foto někde na náměstí u kašny, kde sedí skupinka lidí a rozmlouvá spolu. Pokud si někdo ze skupiny přijde stěžovat, že jste ho vyfotili, můžete argumentovat právě uměleckým účelem vaší fotografie a z hlediska přiměřenosti je vaše počínání pravděpodobně naprosto korektní.
O porušení přiměřenosti by se pak ale mohlo jednat, pokud vyfotíte osobu nebo osoby v nějaké choulostivější situaci, například líbající se pár. Pokud budou tito lidé z fotografie jasně identifikovatelní, znamená to přílišný zásah do jejich soukromí. Zveřejněná fotografie by totiž mohla mít dopad na jejich osobní, případně i profesní život.
Fotografování na akcích
Na ochranu osobnosti je třeba myslet i v případě fotografií pořízených na různých událostech. Pokud pořídíte fotografie z určité akce a těmi se následně pochlubíte na sociálních sítích, musíte mít povolení od všech účastníků na fotografii identifikovatelných, abyste mohli fotky dále šířit. Často se tak děje už zakoupením lístku na konkrétní akci, kdy současně s koupí souhlasím s pravidly akce a návštěvním řádem.
I tady by měl pořadatel respektovat pravidlo přiměřenosti. Pokud se afterpárty rozjede, je to pro pořadatele dobrá zpráva, ale z hlediska pořízení audiovizuálního materiálu bude lepší respektovat soukromí a profesní čest účastníků. Navíc do hry vstupuje GDPR, protože pořadatel akce bude v pozici správce osobních údajů. Minimálně je nezbytné vypořádat se informační povinností ve smyslu GDPR. Ale to už je jiný příběh.
Autoři fotografií, licence:
Chris Arthur-Collins, Unsplash
